Randall Gruppe Hájik

Anketa

Novinky

RSS

RSS

Európske tábory

CATANIA 1946

Zdroj: Jericho
400 tisícové město leží v plochém pobřežním regionu na „středním východě“ ostrova, přímo na úpatí Etny. V Catanii se nachází významný středomořský přístav, kde jsou nakládány produkty „obilné komory Itálie“. I toto město bylo před 2 700 lety založeno Řeky, za dob Říma vzrostlo na významné obchodní centrum, ve 14.století ztratilo na významu a nového rozkvětu se dočkalo teprve po ničivém zemětřesení v roce 1693. Podobu moderního města tvoří dlouhé, po onom otřesu postavené, jako šňůry rovné ulice, a nádherné barokní chrámy a šlechtické paláce, svědčící o dobách blahobytu zdejších obyvatel.

Červeno-modrý klub se slonem ve znaku vznikl v roce 1946, přibližně ve stejné době kdy byla vyhlášena Italská republika a znovuzavedena národní hymna („Fratelli d´Italia...“), složená už roku 1847 Geoffredem Mamelim. Klub Calcio Catania ´46 náležel 9 let k nejvyšší a 10 let k druhé nejvyšší italské herní třídě. Naposledy hrál v sérii A v sezoně 1982/´83. V roce 1987 následoval sestup ze série B, a po šesti více či méně (spíše méně) úspěšných letech ve 3.lize přišel v létě 1993 bankrot klubu. „Případ Catania“ (II Caso Catania) se stal synonymem špatné finanční a klubové politiky, ale opravdová rána měla teprve přijít! Na rozdíl od většiny ostatních insolventních klubů, v Catanii byl vedle Catania ´46 založen také „náhradní klub“ pod jménem Atletico Catania a do 4.ligy (série C2) byl nominován ne klub ´46, ale tento, ačkoli velké množství lidí zdůrazňovalo, že se nemohou a nebudou identifikovat s tímto „klubem ze zkumavky“. Catania ´46 zkusila štěstí v nejnižší herní třídě (Eccellenza), které odpovídá 6.divizi. Po třetím místě v tabulce v sezoně ´93/´94 následoval přímý postup „Elefantino“ do 5. ligy jménem C.N.D. a první „mistrovský titul“ v historii klubu. Poslední zápasy před návratem do 4.ligy byly provázeny takovým nadšením, že se pravidelně hrálo před pětimístným počtem diváků a několikrát byla překonána dvacetitisícová hranice, což dokonce i ve fotbalem potřeštěné Itálii platí za rozruch vyvolávající kuriozitu. „´46“ pobývali 4 roky v sérii C2, dříve než v létě 2000 postoupili do třetí ligy ke svému rivalovi z domovského města – Atleticu, a znovu mohli převzít roli vedoucího týmu na hřišti i ochozech. Možná se „zázrak Catania“ stal díky humánní politice klubu, nízkým cenám za vstupenky a v neposlední řadě díky velké (28-tisícové) kapacitě stadionu Cibali, který je pojmenován po jedné čtvrti ve městě. V jižní zatáčce Cibali začíná historie Ultra-scény z Catanie. Před 23 lety se sjednotili mladí z okruhu přátel tehdejšího vůdce „Ciccia Famosa“ (také známého jako Ciccio Falange), vytvořili tak první cataniskou Ultra-skupinu a dali si jméno Falange D´ Assalto (F.d.A.)´79. Jménem se vrací ke straně španělského diktátora Franca, což svědčí o pravicovém smýšlení skupiny. V ranných 80.letech vzniká mnoho dalších skupin jako např. Teddy Boys, Panthers, Hell´s Angels, Eagles, Furie Rossazzurre (Červeno-modré fúrie), Catania Korps, Forever Ultras a Gioventu´ Rossazzurra (Červeno-modrá mládež). Z těchto mnoha skupin jen ta poslední odolává hlodání zubu času a doprovází v 80.letech Catanii ´46 spolu s Falangisty na všechny stadiony. Falange D´Assalto´79 se začátkem 80.let usnesli na přestěhování do severní zatáčky, aby si mohli rozvinout vlastní styl a vstoupit do podvědomí. Druhá velká zakládací vlna dorazila ke břehům Catanie v sezoně 1990/91, kdy s Natural Kaos, Boys, Irriducibili (Nezlomní) a Ultras Ghetto vstoupily na stadion nové skupiny. „Sever“ se vyvíjel pod vedení Falangistů k zatáčce o síle zhruba 3 000 Ultras, kteří se mimořádnými choreografiemi a gigantickými ohňostroji starali o pozornost při derby, ačkoli v posledních letech byli předstihnuti jižní zatáčkou pod vedením Irriducibili Ultra´ Curva Sud a Ultras Gheto, což dokládá podpora proti Palermu v sezoně ´92/´93 a také choreografie v derby proti Messině ´98/´99 a při postupové Play-Off (vylučovací zápasy) proti Torres ´96/´97. Příčinou byly vnitřní problémy v severní zatáčce a výměna generací, kterou průkopníci hnutí Ultras v Catanii trpěli.

Irriducibili byli založeni v létě 1991 jako Catania Club Primo Amore (První Láska) a už po jednom měsíci se překřtili. Pocházeli z Falange D´Assalto a hodlali znovu oživit příliš klidnou jižní zatáčku. Zpočátku jen padesátičlenná skupina ohromila svou příkladnou organizací a rozumí se, že pro sebe a svoje akce brzy nadchla množství lidí. Tomuto vývoji nijak výrazně neuškodilo ani zrušení klubu a nový začátek v 6.lize. Ztratili slovy jen dva členy na nově založeném a o dvě třídy výše hrajícím městském rivalovi Atleticu, které podporuje jedna skupina jménem Azione Ultra´. Irriducibili zůstávají věrní jedinému opravdovému klubu v Catanii a zažívají řádný fotbalový boom, který začal 8 000 diváky při prvním zápase doma proti Paterno a vyústil v dvacetitisícový dav diváků při poslední hře doma před postupem. Podporují a brání klub před libovůlí fotbalových svazů F.I.G.C., městskou správou a tiskem, kteří se staví proti prezidentovi ´46 Massiminovi a propagují Atletico Catania. Protestní manifestace pod vedením Irriducibili a Falange v Catanii a před svazovou centrálou v Římě názorně demonstrovaly identitu a minulost klubu, Ultras a fanoušků. Všechny tři velké skupiny mají extrémní pravicové politické názory, nicméně politika hraje v zatáčce podružnou roli. Každý si svoje ideály nechává pro sebe, protože klub a skupina jsou bezpochyby důležitější než vlastní politický názor. Ty tři velké skupiny chrání a opatrují velmi dobré vztahy s místními pořádkovými silami a klubem – které jsou ale vlastně jen informativní povahy (předprodej lístků, výjezdy ven, organizace). Financují se sami z členských příspěvků a prodeje suvenýrů, aby si zachovali určitou nezávislost. Irriducibili mají kolem 400 zapsaných členů, k U.G. náleží zhruba půlka. Irriducibili mohou stavět na podpoře celé zatáčky, vedle toho jsou dobře organizováni, jako místo schůzek mají vlastní hospodu a také velmi dobré styky se všemi sekcemi po celé Sicílii. Samozřejmě je udržován dobrý vztah s Falange, aby mohli mladé generaci v obou zatáčkách ukázat ty pravé ideály Ultras a přenést své nadšení i na „Ultras zítřka“. Existují dobré, ba přímo přátelské vztahy s Ultras z Battipaglia (Hell´s Rebels ´85, Inkazzati), Benevento (C.U.C.S., Mods) a Crotone (Nasty Boys, Gioventu´ Piatgorica). Seznam protivníků je naproti tomu o to delší. Na vrcholu stojí oba ostatní velké sicilské kluby Palermo a Messina, potom následují Ultras ze Syrakus (Ultras Siracusa ´79, South Landers ´87), Reginna (C.U.C.N. ´82, Boys ´85) a Catanzaro (Ultras Catanzaro ´73). Rivaly z vlastního města, Atletico Catania, s jejich často jen třímístným počtem diváků a nejvýše 300 člennou skupinu přívrženců, vážně opravdu neberou.



Žádné komentáře
 
..:: Stránka obsahuje aj materiál, ktorý niektorí ľudia môžu považovať za kontroverzný. Tento materiál nemá za účeľ navádzať k výtržnostiam, snaží sa iba informovať o reálnom dianí skupiny Randall Gruppe Hájik (RGH). Ďalej chcem upozorniť verejnosť, že za komentáre návštevníkov podľa zákona nezodpovedá webmaster stránky ::..